Archiv novinek

Komplexnější značky výstražné, orientační a místní se na území Česka začaly objevovat až na konci 20. let. Jednou z prvních značek pravděpodobně bylo výstražné značení nebezpečných míst a železničních přejezdů kolem roku 1908. Někdy v tomto období také došlo k uzavření mezinárodní úmluvy o jízdě motorovými vozidly, jež dávala v povinnost vystražení nebezpečných úseků. To mělo na vývoj značek u nás značný vliv. Tenkrát to znamenalo 4 kruhové značky – stružka, zatáčka, přejezd přes dráhu a křižovatka. Postupně se přidávalo omezení rychlost nebo informace o provozu (zda se jezdí vpravo nebo vlevo).

Postupný vývoj

Do roku 1931 postavil český Autoklub na 14 000 dopravních značek. Na to měla vliv také nová mezinárodní úmluva z roku 1926 v Paříži. Jednalo se o 5030 výstražných trojúhelníků, 4 600 místních tabulí, 2 800 dálkových orientačních značek a 1660 tabulí označujících města.

Důležitým milníkem bylo přijetí dopravního zákona č. 85 O jízdě motorovými prostředky z roku 1935. To znamenalo nové druhy značek a rozšíření těch starších. Úplně zrušeny ovšem byly po vypuknutí války a vzniku Protektorátu Čechy a Morava, kdy jsme automaticky byli nuceni přijmout německé právo. Často se říká, že díky německým zákonům jezdíme vpravo. Není to pravda. Československo se k tomu kroku zavázalo už v roce 1931. S tím, že tak učiní do 5 let. To se ovšem zdrželo a tak došlo k účinnosti až 1. května 1939.

V roce 1949 pak byla v Ženevě přijata důležitá Mezinárodní úmluva o silničním provozu, která definovala známe značky v červenobíllém provedení.

Současné dopravní značky

Po válce byl sice silný odpor k německé podobě značek, nicméně tak zůstalo až do dnešních dnů. V 60. letech pak postupně vznikaly nové druhy značení. Poslední je pak z roku 2016 – například zákaz vjezdu osobních přepravníků (např. Segwaye). Vidíme tak, že zákony se stále přizpůsobují novým technologiím.